Evaluation of the provenance plot “Hrubá Skála” (Northern Bohemia) with grand fir at the age of 36 years

https://doi.org/10.17221/79/2016-JFSCitation:Fulín M., Novotný P., Podrázský V., Beran F., Dostál J., Jehlička J. (2017): Evaluation of the provenance plot “Hrubá Skála” (Northern Bohemia) with grand fir at the age of 36 years. J. For. Sci., 63: 75-87.
download PDF
The article aims to evaluate the research provenance plot established in 1980 in locality No. 214 – Hrubá Skála (in the north of the Czech Republic), where nine provenances of grand fir (Abies grandis (Douglas ex D. Don) Lindley) provided in the framework of the International Union of Forest Research Organizations project, and one provenance of grand fir, Norway spruce, silver fir and Douglas-fir from a standard commercial source are tested. We present the results of tree height, stem DBH, stem volume production and health status after 36 years. The results correspond with similar experiments in the Czech Republic and abroad and suggest that grand fir provenances from Vancouver Island (British Columbia, Canada) and the Washington (USA) State coastal region show the best production features, while the Oregon Cascades, Idaho and Montana provenances grow more slowly. Comparison with other tree species indicates that the production of grand fir at the investigated age exceeds the production of both Norway spruce and silver fir, and equalizes or gently exceeds even Douglas-fir.
References:
Beran F. (2006): Některé poznatky z hodnocení mezinárodního provenienčního pokusu s jedlí obrovskou – Abies grandis (Douglas) Lindl. In: Neuhöferová P. (ed.): Douglaska a jedle obrovská – opomíjení giganti. Sborník referátů z konference, Kostelec nad Černými lesy, Oct 12–13, 2006: 17–27.
 
Beran F., Cafourek J., Novotný P. (2016): Návrh změny pravidel přenosu reprodukčního materiálu jedle obrovské (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) z USA a Kanady. Strnady, VÚLHM: 15.
 
Bergel D. (1973): Massentafeln I. Buche, Fichte, Europäische Lärche, Japanische Lärche, Douglasie. Göttingen, Niedersächsische Forstliche Versuchsanstalt – Abteilung Ertragskunde: 38.
 
Čáp J., Novotný P., Beran F., Frýdl J., Dostál J., Jirec J. (2012): Vyhodnocení růstu proveniencí cizokrajných druhů jedlí ve věku 36–41 let. Zprávy lesnického výzkumu, 57: 151–159.
 
Černý M., Pařez J., Malík Z. (1996): Růstové a taxační tabulky hlavních dřevin České republiky (smrk, borovice, buk, dub). Jílové u Prahy, IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.: 247.
 
Christie J.M., Lewis R.E.A. (1961): Provisional Yield Tables for Abies grandis and Abies nobilis. Forestry Commision Forest Record No. 47. London, HMSO: 48.
 
Fletcher A.M. (1986): IUFRO Abies grandis Provenance Experiments: Nursery Stage Results. Forestry Commission Research and Development Paper No. 139. Roslin, Forestry Commission: 151.
 
Foiles M.W. (1965): Grand fir, Abies grandis (Dougl.) Lindl. In: Fowells H.A. (ed.): Silvics of Forest Trees of the United States. Agriculture Handbook No. 271. Washington, D.C., USDA Forest Service: 19–24.
 
Fulín M. (2016): Růst a environmentální vlivy pěstování jedle obrovské v podmínkách České republiky. [Ph.D. Thesis.] Prague, Česká zemědělská univerzita v Praze: 168.
 
Fulín M., Remeš J. (2015): Produkce jedle obrovské v mladším věku. Zprávy lesnického výzkumu, 60: 262–266.
 
Fulín M., Remeš J., Tauchman P. (2013): Růst a produkce jedle obrovské (Abies grandis Lindl.) ve srovnání s jinými jehličnany. Zprávy lesnického výzkumu, 58: 186–192.
 
Hofman J. (1963): Pěstování jedle obrovské. Prague, SZN: 116.
 
Jedlička J., Nálevka B. et al. (1969a): Komplexní průzkum zemědělských půd ČSSR. Průvodní zpráva okresu Semily. Prague, Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby: 118.
 
Jedlička J., Nálevka B. et al. (1969b): Komplexní průzkum zemědělských půd ČSSR. Půdní mapy (základní půdní mapa, kartogram zrnitosti, skeletovitosti a zamokření, kartogram půdotvorných substrátů). Prague, Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby.
 
Kleinschmit J., Svolba J., Rau H.M., Weisgerber H. (1996): The IUFRO Abies grandis provenance experiment in Germany – result at age 18/19. Silvae Genetica, 45: 311–317.
 
König A. (1995): Geographic variation of Abies grandis-provenances grown in Northwestern Germany. Silvae Genetica, 44: 248–255.
 
Kouba J., Zahradník D. (2011): Produkce nejdůležitějších introdukovaných dřevin v ČR podle lesnické statistiky. In: Prknová H. (ed.): Aktuality v pěstování méně častých dřevin v České republice 2011. Sborník referátů, Kostelec nad Černými lesy, Nov 21, 2011: 52–66.
 
Kožnarová V., Klabzuba J., Bureš R. (1997): The use of thermopluviogram to evaluate agrometeorological year, season and month. Pamietnik Pulawski, 110: 71–77.
 
Kraft G. (1884): Beiträge zur Lehre von den Durchforstungen, Schlagstellungen und Lichtungshieben. Hannover, Klindworth’s Verlag: 156.
 
Beran František, Novotný P., Podrázský V., Beran F., Dostál J. (): Evaluation of the IUFRO provenance plot with grand fir in the Habr locality (Western Bohemia) at the age of 31 years. Journal of Forest Science, 61, 551-561 https://doi.org/10.17221/74/2015-JFS
 
Larsen J.B. (1978): Die Klimaresistenz der Abies grandis (Dougl.) Lindl. 1. Die Frostresistenz von 23 Herkünften aus dem IUFRO Provenienzversuch von 1974. Silva Genetica, 27: 156–161.
 
Liesebach M., Schüler S., Weißenbacher L. (2008): Herkunftsversuche der Küstentanne (Abies grandis [D. Don] Lindl.) in Österreich – Eignung, Wuchsleitung und Variation. Austrian Journal of Forest Science, 125: 183–200.
 
Lockow K.W., Lockow J. (2007): Anbau der Großen Küstentanne in Brandenburg aus ertragskundlicher Sicht. Forstarchiv, 78: 158–165.
 
Petráš R., Pajtík J. (1991): Sústava česko-slovenských objemových tabuliek drevín. Lesnícky časopis – Forestry Journal, 37: 49–56.
 
Podrázský V. (2003): Effects of Giant fir cultivation on the humus form. Scientia Agriculturae Bohemica, 33: 63–66.
 
Podrázský V., Remeš J. (2007): Fertilization effect on the grand fir plantations. Scientia Agriculturae Bohemica, 38: 198–201.
 
Podrázský V., Remeš J. (2008): Půdotvorná role významných introdukovaných jehličnanů – douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky. Zprávy lesnického výzkumu, 53: 29–36.
 
Rau H.M., König A., Ruetz W., Rumpf H., Schönfelder E. (2008): Ergebnisse des westdeutchen IUFRO-Küstentannen-Provenienzversuches im Alter 27. Beiträge aus der Nordwestdeutschen Forstlichen Versuchsanstalt. Göttingen, Universitätsdrucken im Universitätsverlag Göttingen: 65.
 
Šika A. (1983): Introdukce jedle obrovské v ČSR. Zprávy lesnického výzkumu, 28: 1–3.
 
Škorpík P., Novotný P., Beran F., Hynek V., Dostál J., Stejskal J. (2013): Výsledky hodnocení proveniencí jedle obrovské (Abies grandis /Douglas ex D. Don/ Lindl.) na lokalitě Strnady-Gamapole ve věku 28 let. Zprávy lesnického výzkumu, 58: 58–65.
 
Tíma V., Straka J., Valín F., Shrbený O., Křelina J. (2001): Geologická mapa ČR 1:50 000. List 03-34 Sobotka. Prague, Český geologický ústav.
 
Vančura K. (1981): Výškový růst a doba rašení různých proveniencí jedle obrovské ve školce. Zprávy lesnického výzkumu, 26: 41–46.
 
Vančura K. (1990): Provenienční pokus s jedlí obrovskou série IUFRO ve věku 13 let. Práce VÚLHM, 75: 47–66.
 
Vančura K., Beran F. (1996): Zhodnocení výzkumných ploch s cizokrajnými druhy rodu Abies. Závěrečná zpráva. Jíloviště-Strnady, VÚLHM: 17.
 
Zícha Z., Janušková M. (2001): Hydrogeologická mapa ČR 1:50 000. List 03-34 Sobotka. Prague, Český geologický ústav.
 
download PDF

© 2018 Czech Academy of Agricultural Sciences