Beech is, thanks to its root system, in general considered to be a wind-resistant woody plant species. Nevertheless, the research on beech root systems has revealed that it is not possible to mechanically divide the woody plants into deep rooted and shallow rooted, because their root systems are modified according to various stand conditions. The root system shape, growth and development are mostly influenced by soil conditions and groundwater level. In the case of a high groundwater level beech root systems do not form tap roots and the lateral roots are rather thin and weak. Important factor for the tree static stability is number of roots with diameter 3–10 cm. The most important for the tree stability are roots with diameter over 10 cm. Wood-destroying fungi have strong negative impact on tree static stability. There are differences between beech below-ground biomass growing in soils rich in nutrients and poor in nutrients. The total below-ground biomass of the beech stands poor in nutrients is higher.
BEZAČINSKÝ H., 1965. Pestovanie lesa II. Bratislava, Príroda: 192.
Erdelský K., FRIČ F., 1979. Praktikum a analytické metódy vo fyziológii rastlín. Bratislava, SPN: 525.
Graser H., 1928. Die Bewirtschaftung des erzgebirgischen Fichtenwaldes. Dresden, Neumann Verlag: 164.
GRIESCHE C., 1966. Gassenwurf und Nesterwurf an Buchen nach einem Wolkenbruch auf Stagnogleyböden. Allg. Forstz., 17: 545–551.
HOFFMANN K., 1960. Beobachtungen an Wurzeln eingetopfter Propflinge für die Anlage forstliche Samenplantagen. Allg. Forst- Jagdztg., 131: 358–363.
(1984): Contributors. IEEE Transactions on Instrumentation and Measurement, 33, 340-345
https://doi.org/10.1109/TIM.1984.4315237
JÜTTNER O., 1954. 70 Jahre Heideaufforstung. Bremen, Horn: 136.
KODRÍK J., 1966. Posúdenie vplyvu vetra na jedľové porasty s ohľadom na riešenie ich ochrany. [Dizertačná práca.] Zvolen, VŠLD: 182.
KODRÍK J., 1983. Posúdenie koreňovej sústavy jedle z hľadiska stability proti vetru. Acta Fac. For. Zvolen, 25: 111–126.
KODRÍK J., 1992. Posúdenie koreňovej sústavy duba z hľadiska stability proti vetru. Acta Fac. For. Zvolen, 34: 132–149.
Kodrík Milan (1994): Distribution of root biomass and length in Picea abies ecosystem under different immission regimes. Plant and Soil, 167, 173-179
https://doi.org/10.1007/BF00007942
KODRÍK M., 2002. Belowground investigation of a submountain beech forest at the Ecological Experimental Station in Central Slovakia. Ekológia (Bratislava), 21: 176–180.
KöSTLER j.n., brÜCKNER E., BIEBELRHIETER H., 1968. Die Wurzeln der Waldbäume. Hamburg und Berlin, Verlag Paul Parey: 282.
Köstler j.n., Brückner E, Biebelhieter H. (1968): Die Wurzeln der Waldbäume.. Hamburg und Berlin, Verlag Paul Parey, ,
Kreutzer K. (1961): Wurzelbildung junger Waldbäume auf Pseudogleyböden. Forstwissenschaftliches Centralblatt, 80, 356-392
https://doi.org/10.1007/BF01821447
Nihlgård Bengt, Nihlgard Bengt (1972): Plant Biomass, Primary Production and Distribution of Chemical Elements in a Beech and a Planted Spruce Forest in South Sweden. Oikos, 23, 69-
https://doi.org/10.2307/3543928
Oszlányi J., 1986. Analýza produkcie biomasy a jej energetického ekvivalentu stromovej vrstvy v piatich lesných ekosystémoch. Bratislava, Veda, Biologické práce, 32: 160.
PAPP L., PAPP M., 1984. A kocsanyostölgy korezeru nevelésenek alapjal. Erdö, 33: 345–347.
PASSARGE H., 1953. Waldgesellschaften im mitteldeutschen Trockengebiet. Arch. Forstwes., 2: 45–52.
PERSSON H., 1983. The distribution and productivity of fine roots in boreal forests. Pl. and Soil, 71: 87–101.
PŘÍHODA A., 1959. Lesnická fytopatologie. Praha, SZN: 363.
SEREDA O., 1983. Vliv mechanických charakteristik dřeva nadzemní a podzemní části stromu na stabilitu porostu. Lesnictví, 29: 111–128.
STOLINA M., 1953. Čo je príčinou usýchania dubín v Ľuboreči. Les, 4: 11–13.
SVOBODA P., 1952. Život lesa. Praha, Brázda: 894.
VÁLEK Z., 1977. Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. Praha, SZN: 203.
VLAD I., 1973. Aspects of the management of multiple – use stands of Picea abies, with species reference to their conversion to an irregular structure. Revtă Pădur., 88: 311–317.
WAGENKNECHT E., 1960. Beiträge zur Kenntnis der Wurzelausbildung verschiedener Bestockungen. Mitt. Staatsforstverw. Bayerns: 85–99.
