Comparison of humus form state in the beech and spruce parts of the Žákova hora National Nature Reserve

https://doi.org/10.17221/11846-JFSCitation:Podrázský V. (2005): Comparison of humus form state in the beech and spruce parts of the Žákova hora National Nature Reserve. J. For. Sci., 51: 29-37.
download PDF

The paper summarises main ideas concerning the structure of natural forest ecosystems at middle altitudes and documents the changes of humus forms and their chemistry in the natural forest of Žákova hora National Nature Reserve, in typical selected parts with different tree species composition: European beech – Norway spruce. The species composition, age and spatial structure are discussed and analysis of the uppermost soil layer is done in particular parts of the natural forest regeneration cycle, of different stages respectively. We compared the amount and layer composition of surface humus and basic pedochemical characteristics of holorganic and upper mineral horizons. The results document changes in the character of humus forms as a consequence of the tree species change. On the contrary, a high portion of uncertainty as for the species, age and spatial structure follows from discussion about the structure of natural forests at middle altitudes.

References:
GREEN R.N., TROWBRIDGE R.L., KLINKA K., 1993. Towards a taxonomic classification of humus forms. Forest Science, 39, Monograph Nr. 29, Supplement to Nr. 1: 49.
 
HEINSDORF D., KRAUSS H.H., TÖLLE H., 1986. Entwicklung der C- und N-Vorräte nach Kahlschlag auf ärmeren anhydromorphen Sandböden unter Kiefer. Beiträge für die Forstwirtschaft, 20: 8–13.
 
KORPEĽ Š., 1991. Pestovanie lesa. Bratislava, Príroda: 465.
 
Podlaski R. (2012): A development cycle of the forest with fir (Abies alba Mill.) and beech (Fagus sylvatica L.) in its species composition in the Świętokrzyski National Park. Journal of Forest Science, 50, 55-66  https://doi.org/10.17221/4601-JFS
 
PODRÁZSKÝ V., 1993. Zhodnocení půdní reakce (pH) jako ukazatele stavu lesních půd z hlediska statistické analýzy. [Závěrečná práce PGS Základy matematických metod v experimentálním výzkumu.] Praha, Filozofická fakulta UK: 43.
 
V Podrázský V., Remeš J. (2012): Effect of forest tree species on the humus form state at lower altitudes . Journal of Forest Science, 51, 60-66  https://doi.org/10.17221/4544-JFS
 
PODRÁZSKÝ V., REMEŠ J., LIAO Ch.Y., 2002. Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb./Franco) na stav humusových forem lesních půd – srovnání se smrkem ztepilým. Zprávy lesnického výzkumu, 46: 86–89.
 
PODRÁZSKÝ V., VACEK S., MOSER W.K., 1999. Návrh kritérií pro ponechání částí lesa přirozenému vývoji v podmínkách II A zón Národního parku Šumava. Journal of Forest Science, 45: 430–436.
 
PRŮŠA E., 2001. Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce: 593.
 
Svoboda M., V Podrázský V. (2012): Forest decline and pedobiological characteristics of humus forms in the Šumava National Park. Journal of Forest Science, 51, 141-146  https://doi.org/10.17221/4552-JFS
 
ŠARMAN J., 1982a. Vliv probírky na povrchový humus ve smrkovém porostu. Lesnictví, 28: 31–42.
 
ŠARMAN J. 1982b. Příspěvek k poznání dynamiky kvantity a kvality povrchového humusu smrkového porostu. Lesnictví, 28: 793–808.
 
ŠARMAN J., 1985. Vliv probírky na humusový profil v bukovém porostu. Lesnictví, 31: 341–349.
 
ŠARMAN J., 1986. Vliv různé intenzity prořezávky v dubové mlazině na některé půdní vlastnosti. Lesnictví, 32: 637–644.
 
ŠARMAN J., 1987. Vliv věku porostu na půdní vlastnosti ve smrčinách. Acta Universitatis Agriculturae, Series C, Silviculturae, 56: 57–70.
 
ŠKOLEK J., BUBLINEC E., 1981. Pôdno-mikrobiologické aspekty smrekového, zmiešaného a bukového ekosystému. Lesnictví, 27: 371–382.
 
VRŠKA T. et al., 1999. Prales Žákova hora po 21 letech (1974–1995). Journal of Forest Science, 45: 420–429.
 
download PDF

© 2020 Czech Academy of Agricultural Sciences | Prohlášení o přístupnosti