Yellowing of the Norway spruce is a relatively common problem in many areas of the Czech Republic. In some of them, it is also connected with forest decline; it was studied in the Šumava (Bohemian Forest) Mts. and in the western part of the Krušné hory Mts. This unfavourable phenomenon is initiated by several ecological as well as anthropic processes, one of the most important being the imbalance of forest stand nutrition. Particular reasons lead to the deficiency of nutrients, especially of magnesium. Solution of this undesirable trend is the profound ecological analysis and cause-oriented treatments. Besides lowering the air pollutant input, fertilization with deficient nutrients is a successful treatment in the forest stand management in affected areas. In the areas of interest, the application of a relatively small amount of appropriate fertilizer (SILVAMIX Mg) led to considerable improvement in the defoliation dynamics and yellowing progress since the first years after use.
air pollution impact; defoliation; spruce yellowing; nutrient deficiency; fertilization
BOSCH C., 1986. Standorts- und ernährungskundliche Untersuchungen zu den Erkrankungen der Fichte Picea abies (L.) Karst. in höheren Gebirgslagen. Forstliche Forschungsberichte Nr. 75. München: 241.
HŘEBEK V., 1997. Zhodnocení způsobů zakládání lesních porostů na vybraných plochách LS Borová Lada. [Diplomová práce.] Praha, ČZU, LF: 73.
HÜTTL R., 1985. “Neuartige” Waldschäden und Nährelementversorgung. Freiburg im Breisgau, Institut für Bodenkunde und Waldernährungslehre: 195.
HÜTTL R.F., 1987. “Neuartige” Waldschäden, Ernährungsstörungen und Düngung. Allgemeine Forstzeitschrift, 42: 289–299.
Huettl R.F., Zoettl H.W. (1993): Liming as a mitigation tool in Germany's declining forests—reviewing results from former and recent trials. Forest Ecology and Management, 61, 325-338
https://doi.org/10.1016/0378-1127(93)90209-6
LOMSKÝ B., ŠRÁMEK V., ŠEBKOVÁ V., 2000. Zdravotní stav a imisní zátěž smrkových porostů v Krušných horách. In: Výsledky a postupy výzkumu v imisní oblasti SV Krušnohoří. Teplice, VÚLHM: 43–52.
MATERNA J., 1986. Změny ve výživě lesních porostů a jejich kompenzace. In: Vápnění lesních půd v imisních oblastech. Ústí nad Labem, Dům techniky ČSVTS: 8–17.
REHFUES K.E., 1989. Zu: Bodenkundliche Forschung im Zusammenhang mit den neuartigen Waldschäden. Entgegnung auf eine Stellungnahme von B. Ulrich in AFZ 43/1988, Seite 1171. Allgemeine Forstzeitschrift, 45: 390–396.
Ulrich B. (1986): Die Rolle der Bodenversauerung beim Waldsterben: Langfristige Konsequenzen und forstliche Möglichkeiten. Forstwissenschaftliches Centralblatt, 105, 421-435
https://doi.org/10.1007/BF02741750
VACEK S., MAYOVÁ J., 2000. Zdravotní stav lesních porostů na TVP v NP Šumava. In: PODRÁZSKÝ V. et al. (eds.), Monitoring, výzkum a management lesních ekosystémů Národního parku Šumava. Praha, ČZU: 142–152.
